My old Poems

11. ledna 2011 v 20:52 | Kaa-Ya |  Poems
Moje starší básně, tak od toho nic moc nečekejte....


Temnota Samoty
Proč jen tiše bloudím tmou,
Temnou a zlou samotou,
Když kolem je tolik lidí,
Nejspíš mne nikdo nevidí....

Nedá se uniknout
Před spáry Samoty
Je temná, tíživá,
Víme to já i Ty.

Krade nám myšlenky,
Krade nám pocity,
Ve chvílích samoty
Bloudíme já i Ty.

To ticho tíživé,
Není z něj úniku
Smrtelné pro živé
Řítíš se k zániku.


Má smysl bojovat
Co je již prohrané,
Snažit se vymanit,
Nejde to, ne a ne....


Kapky Krve
Po mé tváři kapky krve stékají,
 tóny známé, klidné hudby zní....
Nemám už víc
 důvod žít,
chci navždy jenom
tiše snít...
Chtěla jsem ti toho tolik říct,
však tys pryč
a já nemám proč žít...
Nechci se už
trápit láskou svou,
budu raděj
navždy bloudit tmou...
Závan větru
sfoukne svíčku osamělou...
V louži krve
ležím s tváří oněmělou...


Temná Láska
Tiše jen sedím a poslouchám
To temné ticho kolem
Zmačkaný dopis leží
Pod psacím stolem
Čekám na tón tvého hlasu
Ale nic neslyším
Chci ještě spatřit tvou krásu
Než do země snů odletím
Má lásko, odešels do dáli
Nezdál ses smutný tu býti
Mé slzy kanuly do trávy
Chtěla bych ještě tě zříti
Poslední pohled svým očím
Dopřála bych
Poslední polibek rtům
Bez tebe zemřela bych
Jsem smutná, chce se mi plakat,
Pro jedno objetí
Sebevrah z mostu chce skákat
Věří, že poletí.
Má lásko,proč jen mě trápíš
Tím že zde nejsi,
Děvče, za lásku svou platíš
To kdysi řek jsi.
Za lásku bolestí platím
Nevím co dál
Dál jenom v temnotě sedím
A ticho poslouchám.


Smrt Mi Sluší
Tušení nemáš
jak mi tu chybíš
odpustím ti jen
když lásku mi slíbíš

Ranils mé srdce
Ranils mou duši
Teď přesvědčím tě
Že smrt mi sluší
Nechci už trápit
Svou bolavou duši

Po pistoli sahám
A na hruď svou mířím
Rána se ozve
Do země snů mířím

S tvým jménem na rtech
Zavírám oči
S bolestí v srdci
Můj svět se točí


Otrok
Dál a dál sama jsem
Vězněm své duše
"Lásko má, pomoz mi,"
Zašeptám tiše

Však ty jen mlčíš
A přihlížíš
Do oken mé duše
Nahlížíš

Že nechceš mi pomoci
Dávno vím
Smutkem se v slzách
Utopím

Stříbrným nožem míříš na
Srdce mé
Ze rtů unikne mi
Tiché "ne"

Brodíš se
Krvavým potokem
A já navždy budu
Tvým otrokem....


Náhrobek
Studené vločky padají
Na temný hrob
Zamrzlá růže mění se
V studený prach

Studený kámen dá
Pocit klidu
Naň sedí dívka
vyhnána z lidu

Slzy její kanou na
Milencův hrob
"Proč zrovna já, lásko?"
Tiše ptá se ho.

Nevidí za sebou
Anděla v černém
Náhrobek mlčí
A dívka bledne...



 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama